Rozhovor s naším absolventem - Miroslav Rozšafný

V podkroví školy besedujeme s bývalým studentem obchodní akademie Miroslavem Rozšafným a Eliškou Pospíchalovou, zástupkyní ředitelky školy. Miroslav je ukázkový příklad toho, jaké možnosti studium na této škole nabízí.

„Nastoupil jsem na zdejší střední školu a už od 2. ročníku jsem začal studovat anglickou variantu, což tato škola umožňuje. Studium probíhá paralelně, některé předměty se vyučují anglicky a anglickým způsobem, jako kdybych studoval ve Velké Británii. Získal jsem tedy mezinárodní maturitu, pak jsem, stále na této škole, postoupil na 1. stupeň bakalářského studia, abych získal anglický titul bakalář. Kamarádka se v Londýně hlásila na různé školy, a to mě inspirovalo. Řekl jsem si, že to taky zkusím, a to rovnou na Oxford. Na internetu jsem si zjistil podmínky - požaduje se mezinárodní maturita, nebo první stupeň bakaláře, což jsem už získal na obchodní akademii v Satalicích, takže jsem si podal přihlášku a byl jsem přijat na magisterské studium mezinárodního obchodu. Oxford je velká univerzita, ale já nejsem na té klasické, kde se studuje medicína, biologie, botanika, tam není ani dálkové studium. V rámci univerzitního kampusu jsou další školy, jako je ta moje, na níž dálkově studuji. Přesto jsou první dojmy hluboké - hodně se tam dbá na tradice, nádherný byl zahajovací ceremoniál v hlavním sále univerzity (vzpomněl jsem si přitom na první díl Harryho Pottera).“

„Skutečnost, že mohou jak mezinárodní maturitu, tak první stupeň anglického bakaláře získat u nás, to jest doma, v Praze, je pro studenty velmi výhodná, neboť to celkové studium výrazně zlevní. V Anglii pak mohou studovat jen rok, protože první potřebné ročníky si odbyli u nás,“ podává další informace Eliška Pospíchalová. „Jsme akreditované vzdělávací středisko a s touto akreditací můžeme poskytovat mezinárodní maturitu, level 3, a také level 5, jako by naše škola byla mezinárodní univerzita. Titul absolventi získají z Anglie. S našimi certifikáty se studenti mohou hlásit na jakoukoliv univerzitu v Anglii.“

Ve škole je poměrně nevelký počet studentů, o to důsledněji a efektivněji se jim učitelé věnují a o to větší nároky má vedení školy na jejich znalosti.

„Jezdí sem inspektoři z Anglie na pravidelné kontroly,“ seznamuje se způsobem práce na škole zástupkyně ředitele, „prohlížejí písemné práce, které studenti anglické varianty píší – tak se tady totiž pracuje, studenti dostávají zadání, které musejí písemně zpracovat, zkoušky se nedělají. To je rozdíl mezi českou a anglickou školou, český profesor se ptá, co ses naučil, a anglický – co jsi udělal. Předlož práci. Ta pak prochází několika stupni kontroly.“

„Taková práce nejde opsat,“ dodává na vysvětlenou Miroslav Rozšafný, „každý tak projeví své myšlení, to, jak pochopil látku, jak ji umí aplikovat v praxi. I přijímačky na Oxford probíhaly formou eseje, ta moje měla kolem 15 stránek, ale normálně se vypracovávají mnohem delší. Na Oxfordu tedy studuji mezinárodní obchod na magisterské úrovni, jako obory jsem si vybral management, marketing, EU a dějepis, angličtina je samozřejmá. Podle počtu oboru se stanoví cena. Jeden semestr je jeden rok, studovat budu 3 roky a po absolvování dostanu magisterský titul na mezinárodní úrovni.“

Dvě maturity – jedno školné. I tak by se dala charakterizovat satalická obchodní akademie. Eliška Pospíchalová srovnává českou a anglickou formu výuky: „Na anglické se studenti nejen naučí dobře anglicky, ale především samostatně pracovat. Kromě toho má náš student anglické větve práva jako student v Anglii – může například absolvovat bezplatně půlroční stáž v anglické firmě, čehož hojně využíváme. Spolupracujeme s řadou anglických univerzit a studenti pak mají možnost na některé z nich svá studia zakončit a získat prestižní britský titul.“

Školu navštěvují převážně cizinci, jejichž rodiče pracují nebo žijí v česku, ale objevili ji i Češi, takže kapacita školy je naplněna. A protože se tu neučí z cizích jazyků jen angličtina, ale i španělština a němčina, italština, škola vysílá své studenty do Irska, Anglie a Německa, přičemž studenti mají stáže plně hrazeny z evropského fondu.

„Studium na anglické větvi je velmi náročné, když je někdo nemocný a chybí, obvolávám rodiče, aby si přišli pro zadání, protože jakýkoliv výpadek může mít za následek to, že žák nezpracuje potřebné práce a školu nedokončí,“ E. Pospíchalová a student Rozšafný s ní souhlasí: „Na anglické větvi se člověk naučí opravdu pracovat. Místo zkoušení se píšou práce, ve kterých můžete citovat jiné autory, ale nesmíte opisovat. Teď na „vejšce“ studuji dálkově, takže také formou esejí, naštěstí už to znám a není to pro mě nic nového. Tento způsob vás naučí něco dělat. Musíte myslet, pracovat hlavou, přečíst potřebnou literaturu, nastudovat, co je třeba, radit se se spolužáky, některé úkoly jsou i skupinové. A proč studuji dálkově? Mám tu dobrou práci – koupil jsem firmu, vlastně mám už dvě. Podnikám od 18, teď je mi 23 let. Jedna firma je orientována na sociální energii, druhá na mezinárodní obchod. Co jsem se dosud naučil, to všechno se mi zatím v podnikání hodilo, všechno bylo užitečné.“

Eliška Pospíchalová souhlasně přikyvuje: „Naši studenti podnikají už od mládí, někteří velmi úspěšně. Zkrátka když něco umíte, tak se podnikání nebojíte.“