Manažer a stres: Nerozlučná dvojka nebo důvod k zamyšlení?

Dnešní nesmírně dynamická doba nahrává dravým jedincům. Tah na branku, kolektivní hráč nebo odolnost vůči stresu – to jsou nejčastější požadavky na nového zaměstnance – manažera.

Takový manažer si musí perfektně zorganizovat čas pro sebe i pro druhé, vede a kontroluje kolektiv lidí, kteří mu nejednou přichystají pernou chvilku a čas od času musí učinit také nepopulární rozhodnutí.

Stres mu začne přerůstat přes hlavu, manažer začíná chybovat a k syndromu vyhoření je to tak blízko. Jak se stresem účinně bojovat a co dělat, aby se k vám syndrom vyhoření vůbec nepřiblížil? To bude součástí dnešního článku.

Za stres můžou špatné mezilidské vztahy i nejistota

Míra pracovního stresu je stále vyšší. Podle průzkumu společnosti GfK Czech, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů, je míra stresu vyšší, než v předchozích letech. A ta pomyslná laťka ještě není ani zdaleka překonaná. Do budoucna proto můžeme očekávat ještě větší nároky na manažery, ale i pracovníky, kteří nemají s manažerskou praxí na první pohled nic společného.

"V průzkumu 42 procent lidí uvedlo, že trpí stresem v práci. Více si stěžovali vedoucí a manažeři než řadoví zaměstnanci. Stres v práci zažívají především vysokoškolsky vzdělaní jedinci a více muži než ženy," říká Eva Vlčková z GfK a doplňuje, že více než polovina trpí vypětím i několikrát týdně.

Největším kamenem úrazu jsou špatné mezilidské vztahy a to ať už mezi podřízenými (příp. nadřízeným) a manažerem, tak v rodině či mezi partnery a přáteli. Za spouštěč stresu je označuje 42 procent mužů a 60 procent žen. Druhým rizikovým faktorem je nepřiměřené pracovní zatížení a třetím nedostatečné ohodnocení v práci, a to jak finanční, tak nefinanční povahy.

Mezi další spouštěče stresu, o kterých se dotázaní zmínili, patřila nejistota zaměstnání, propouštění, reorganizace, nedostatečná komunikace v rámci firmy nebo nedostatečně vymezené úkoly a povinnosti. Další zdroje stresu vyjmenovává ve své bakalářské práci Hana Šandriková.

Abychom však nebyli pouze negativističtí, z uveřejněného průzkumu dále vyplývá, že v Česku trpí stresem v zaměstnání méně lidí než na Slovensku (40 a 60 %).

Stres přichází pomalu a po špičkách

Manažery často spojuje úspěšná kariéra, vysoké postavení ve vrcholovém managementu a také stres. Ten přitom přichází zcela nečekaně a bez dalších doprovodných příznaků. Spousta mladých manažerů si dokonce naivně myslí, že oni se obětí stresu stát nemůžou. Opak je bohužel pravdou. Podle mnohých manažerů vše vypadá na začátku úplně nevinně a ideálně.

Na začátku máte pocit důležitosti, více zodpovědnosti, chodíte na party či rauty, časté je cestování. Byla to nádhera,“ popisuje své začátky Jan Kalina, ředitel společnosti Nestlé Cereal Partners ČR. Bohužel v průběhu několika měsíců se situace často zkomplikuje vlivem nečekaných událostí. Může dojít k problémům v rodině nebo ekonomické krizi a manažer najednou zjišťuje, že to, co ho do nynějška naplňovalo, ho spíše děsí.

Podle ředitelky společnosti People Impact Rostya Gordon Smithové lidé reagují na stres různě. Velkou roli zde ale hrají návykové látky: „Kuřáci obyčejně ve stresu kouří daleko více. Lidé, kteří rádi pijí, pijí daleko více. Zlost se zvyšuje a dochází k sebevraždám a vraždám.“

Selhání, poškrábaná auta a šikana

Problémem, s nímž se manažeři často setkávají, je podle některých strach ze selhání. Nepřipouští si, že by mohli zklamat, selhat a chybovat. Mají z těchto procesů panickou hrůzu. Jak říká Yvona Charouzdová, ředitelka Talent Management Center, strach manažerů nejčastěji souvisí s nejistotou ze selhání.

Znala jsem případ, kdy manažer musel propustit několik desítek lidí. Jeho děti pak byly ve škole šikanovány, manželku několikrát odmítli obsloužit a manažeři měli poškrábané auto a podobně,“ vysvětluje Gordon Smithová. Podle Charouzdové je to sice nepříjemné, ale je to součást práce manažera.

Co se týče samotného stresu, ten může být jak nárazový, tak dlouhodobý. V případě prvním hovoříme o takovém dni, kdy se vám zkrátka nic nedaří – do práce přijdete pozdě, zabouchnete si doma klíče a po cestě k autu zjistíte, že vám ho někdo klíčem poškrábal. „Den blbec“ pokračuje také po příchodu do zaměstnání. Zapomněli jste na důležitou schůzku, váš obchodní partner nedorazil a na oběd byla mrkev s masem. Takovému stresu říkáme stres nárazový.

Pokud ovšem jde o dlouhodobé záležitosti, které vás opakovaně a neustále stresují, pak jde o stres dlouhodobý, který může způsobit celou řadu fyzických i psychických obtíží.

Zdravotní stav stresovaných

Nic, co bychom jim mohli závidět – nutí nás říci. Ve skutečnosti je ale problém poněkud komplikovanější. Prvním příznakem, s nímž se ale ve skutečnosti potýká celá řada z nás, je zatuhlost krku a ramen. Většinou tyto obtíže řešíme návštěvou obvodního lékaře či neurologa, který nás posílá k fyzioterapeutovi. Fyzické překážky většinou dokáže fyzioterapeut odstranit, na těch psychických musíme zapracovat my sami.

Bohužel to je teprve začátek. Kvůli nedostatku spánku se dostavuje únava, či naopak přichází nespavost. Časté jsou i projevy úzkosti. Ženy sice nejsou tak odolné ke stresu jako muži a stres ukazují dříve a více, ale umí jej lépe ukočírovat.

Dlouhodobé vystavení stresu pak může vést až ke zrychlení srdeční frekvence, vysokému krevnímu tlaku, což má za následek zvýšení prokrvení svalů, ale snížení prokrvení útrob, mobilizaci energetických rezerv a mnohdy také dochází ke změně krevní srážlivosti.

Srdce začne přečerpávat více krve, tělo však obvykle nedělá nic a jedinec se dusí vztekem a vlastní „neschopností“. Obvykle se také snaží vybičovat k maximálním výkonům, ale tělo jednoduše stávkuje. Tento stav je pro něj velkou zátěžovou zkouškou, a pokud jde o dlouhodobou záležitost, může vyústit v mnohem závažnější onemocnění nebo dokonce infarkt myokardu či mozkovou mrtvici.

Jan Kalina se o působení dlouhodobého stresu na sobě samém vyjádřil následovně: „Spal jsem asi tři až čtyři hodiny denně a člověk začínal cítit, že mu docházejí baterky. Přirozenou činností člověka pak bylo, že když už nemůžete, nejlepší je přidat ještě víc… V roce 2005 jsem měl dvě autonehody v řádu tří měsíců po sobě, a to jsem vzal jako velké varování. Obě byly z nepozornosti, ta druhá byla jasným varováním - zvolni.“

Komplexní pohled na osobnosti zatížené psychickou zátěží poskytuje rigorózní práce Ing. Mgr. Martina Pospíchala.

Praktické desatero, jak zmínit stres v práci

  • Udržujte si pozitivní přístup
  • Pravidelně jezte, pijte a odpočívejte
  • Přeneste část zátěže na spolupracovníky
  • Buďte co nejvíce s rodinou a přáteli
  • Zhluboka dýchejte
  • Neplánujte, jednejte
  • Nenechte se rušit
  • Víkendy a dovolené si užívejte
  • Pozor na konflikt se spolupracovníkem s nedostatečnou výkonností
  •  Vybalancujte změny a stabilitu

Ke zmírnění stresu vám dopomohou kurzy i jazyky

Na závěr připojíme několik praktických tipů, jak stres na pracovišti z pozice manažera zvládat a nepoddat se mu. Zúčastnit se můžete například Kurzu manažer, který pořádá Obchodní akademie Praha. Cílem kurzu je připravit vás na přijetí manažerské pozice v novém zaměstnání nebo povýšení v zaměstnání stávajícím.

Mezi stresující faktory nepochybně také patří jazyková bariéra a strach z cizojazyčné konverzace. Aby vás strach zcela neparalyzoval a neochromil, vyšperkujte jazykové dovednosti k dokonalosti třeba prostřednictvím jazykového kurzu z naší nabídky. Aby byly vaše schopnosti a dovednosti ucelené, zorientujte se v online možnostech reklamy.

Ať se jako manažeři rozhodnete pro jakoukoli metodu boje se stresem, měli byste se podle odborníků soustředit nejen na řešení jeho důsledků, ale také předcházet jeho příčinám. Utrácet za relaxační pobyty nemá smysl, pokud po návratu do práce nepřemýšlite, jak co nejvíce omezit rizikové stresové faktory v zaměstnání.

Komentáře

Přidat komentář

Denní studium střední školy - Obchodní akademie Praha

Chcete studovat? 

Kontaktujte nás!

napište výsledné číslo!
+420 286 857 164

2017 © Copyright OA Praha. Všechna práva vyhrazena

Aira GROUP s.r.o.