Lidský mozek: Zajímavosti a fakta

Lidský mozek: Zajímavosti a fakta

Lidský mozek je řídícím a integračním orgánem nervové soustavy člověka, který řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce – od činnosti srdce až po vnímání emocí. Leč se jedná o nejméně prozkoumaný orgán lidského těla, i přes dosavadní poznatky víme, že je to orgán nesmírně složitý a sofistikovaný. Každou sekundu zpracovává lidský mozek tolik informací, že by na ně ani ten nejvýkonnější počítač na světě nestačil. Zajímavé, viďte? Než se ale pustíme do dalších zajímavostí a faktů o lidském mozku, uděláme si menší zastávku u jeho fungování a anatomie.

Jak funguje lidský mozek?

Lidský mozek - jak funguje

Lidský mozek v podstatě funguje na principu přenosu elektrických a chemických signálů, které jsou přítomny v našich neuronech, tedy nervových buňkách. Těch máme v mozku zhruba 50 až 100 miliard.

  • Věděli jste, že kdyby se všechny neurony poskládaly vedle sebe, pokryly by až 4 fotbalová hřiště?

Pokaždé, co se chceme pohnout nebo na něco pomyslet, vyšlou neurony z mozku určitý signál. Svým signálem však ovlivňují i ty události v těle, které nemáme vědomě pod kontrolou. Signály vysílané neurony jsou velice krátké a trvají v řádu milisekund. Přenos signálu z neuronu na neuron, tedy přenos nervového vzruchu, zajišťuje specializovaný funkční kontakt zvaný synapse.

  • Věděli jste, že počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru?

Anatomie lidského mozku

Velikost lidského mozku

Ač mozek pracuje zcela komplexně, rozlišujeme u něj několik dílčích částí. V nejobecnějším slova smyslu se jedná o koncový mozek, mezimozek a mozkový kmen.

Koncový mozek

Koncový mozek je největší a zároveň nejmladší částí centrální nervové soustavy, která umožňuje smyslové vnímání, myšlení a pohyb. Skládá se ze dvou hemisfér a jeho povrch je tvořen mozkovou kůrou, která je považována za sídlo složitého myšlení.

  • Věděli jste, že levá část mozku hlídá pravou stranu těla, a pravá část zase tu levou?

Samotná mozková kůra se pak skládá ze čtyř laloků, kdy každý z nich zastává určité specifické funkce, což reflektuje například tento obrázek:

Mozková kůra - laloky

Mezimozek

Mezimozek spojuje koncový mozek a mozkový kmen. Je umístěn mezi hemisférami a sestává z pěti oddílů. Těmi jsou thalamus, hypothalamus, metathalamus, epithalamus a subthalamus. Více o jednotlivých oddílech je už ale spíše otázkou biologie. :)

Mozkový kmen

Mozkový kmen leží před koncovým mozkem a navazuje na páteřní míchu. Jako celek zajišťuje komunikaci mezi mozkem a míchou a dále také kontroluje instinktivní chování typu dýchání, krevní tlak, vyměšování atp. Současně řídí nepodmíněné reflexy a je v pohotovosti v případě ohrožení života. Informace zpracovávané v mozkovém kmenu se neukládají do dlouhodobé paměti, a proto si člověk nevybavuje např. okamžik nehody, který samozřejmě spadá do případů ohrožení života.

Zajímavosti a fakta o lidském mozku

Že je lidský mozek naprosto fascinující, to asi všichni víme. Možná ale nevíme, jak moc! A právě na to se podíváme v následujících řádcích.

#1 Podobnost s vlašským ořechem – náhoda?

Zajisté jste si někdy stačili povšimnout, že lidský mozek tak trochu připomíná vlašský ořech. A víte o tom, že ořechy (nejen ty vlašské) obsahují obrovské množství látek, které jsou pro fungování mozku nezbytné?

#2 Jeden mozek? Nikoli, ve skutečnosti máme rovnou tři!

Většina lidí se pokládá za vlastníky jednoho mozku. Ve skutečnosti však máme rovnou tři mozky, které se vyvinuly v procesu evoluce: mozek plazí, savčí a lidský.  

Evoluce mozku - plazí, savčí, lidský

Nejstarší z nich je plazí mozek, který se skládá z mozkového kmene a mozečku. Jeho funkcí je především řízení základních fyziologických funkcí, jako jsou dýchání, krevní oběh, spánek, reflexy aj.

Později se u našich předků vyvinul tzv. limbický systém, který je mimo jiné zodpovědný za emoce, vzpomínky a návyky. Jako poslední se vyvinul mozek lidský, díky němuž jsme schopni osvojit si jazyk, plánovat, abstraktivně uvažovat a krotit emoce.

#3 Zkoumán už v pravěku

Lidský mozek „uchvátil“ už naše pravěké předky, kteří jej zkoumali tak, že s pomocí různých kamenných nástrojů vrtali do lebky díry. Účelem byla také léčba bolesti hlavy či zlomenin lebky a vyhánění zlých duchů. Zákrok přitom museli dotyční snášet bez umrtvení a pochopitelně hrozilo, že jej nepřežijí.

#4 Voda, voda a zase voda

Obsah vody v lidském mozku

Věděli jste, že je lidský mozek ze 78 % tvořený vodou? Aby vše fungovalo tak, jak má, je potřeba mozek vodou pravidelně zásobovat.

#5 Mozek a jeho velikost

Lidský mozek dospělého člověka váží zhruba 1,5 kg, dětský kolem 350-400 g. Na osmikilogramový mozek velryby či pětikilogramový mozek slona sice nemáme, zato však z hlediska relativního poměru mezi hmotností těla a mozku drží člověk prim. U většiny savců se poměr pohybuje kolem 1:180, u lidí 1:50.

#6 Mozek muže vs. mozek ženy

Ne nadarmo se říká, že mužské smýšlení je jiné než to ženské. Může za to stavba mozku. Uvádí se, že mužský mozek oproti ženskému má zhruba o 4 % více buněk a je asi o 100 g těžší. Zato však mají ženy větší tu část mozku, kde se spojují obě hemisféry (tzv. kalózní těleso). Ta je nápomocná při přenosu signálů z jedné hemisféry do druhé, což ženám umožňuje použít při tvorbě jazyka obě hemisféry. To je ostatně důvodem, proč se ženy po mrtvici naučí znovu mluvit o něco snáze. Muži k řeči používají pouze dominantní hemisféru.

Také rozdílnost v emočním prožívání u obou pohlaví není náhodná. Ženský mozek má totiž větší limbický systém, který je zodpovědný za řízení emočních pochodů a chování. Z toho důvodu jsou ženy obecně citlivější.

#7 Velikost mozku a inteligence

Vztah velikosti mozku a IQ

Čím větší mozek, tím vyšší IQ? Velikost mozku s úrovní inteligence bohužel nekoreluje. Záleží zde totiž na hustotě neuronů a jejich spojení.

  • Věděli jste, že v první polovině těhotenství se u dítěte každou minutu vytváří 250 tisíc nových neuronů?

#8 Nejhladovější orgán v lidském těle

Ač mozek zabírá asi jen 2 % hmotnosti těla, spotřebuje 20 % veškeré energie, neboť vyžaduje stálý a vyvážený přísun glukózy. Dvě třetiny tohoto energetického rozpočtu spotřebovávají nervové buňky k vysílání signálů, zbývající třetina pak slouží k obnově a údržbě těchto buněk.

  • Mozek průměrného člověka spotřebuje asi 260 kalorií denně, což odpovídá třeba porci 6 kuřecích nugetek z „Mekáče“.

#9 Jak dlouho vydrží mozek bez kyslíku?

Bez kyslíku nedá mozek ani ránu. Vydrží bez něj pouhých pět minut, poté začínají mozkové buňky a neurony odumírat. Pokud se přívod kyslíku rychle neobnoví, může dojít k trvalému poškození mozku nebo ke smrti.

#10 Využití mozku

Po dlouhá léta koloval ve společnosti mýtus, že člověk využívá pouhých 10 % své mozkové kapacity. Mýtu se mimo jiné chopila celá řada podnikavců, kteří přišli s množstvím knih, jak využít oněch zbývajících 90 %. Díky moderním přístrojům však už dnes víme, že bez ohledu na to, co děláme, pracuje náš mozek neustále a žádné nevyužité rezervy nemá. Některé části sice mohou být aktivnější, ale neexistují oblasti, které by byly zcela nečinné.

  • Důležité je nenechat svůj mozek „zakrnět“. Uvádí se, že okolo 40. roku života nastává poslední šance, jak svůj mozek ochránit před úpadkem. Doporučuje se především studium cizích jazyků – třeba angličtiny či němčiny – a výuka hry na hudební nástroj.

#11 Kapacita naší paměti odpovídá asi 60 % veškerého textu v regálech knihovny amerického Kongresu

Kapacita paměti člověka

Kdyby náš mozek pracoval jako počítač a jedno spojení nervových buněk by odpovídalo jednomu bitu informace, dala by se kapacita naší paměti vyčíslit na zhruba 12 terabajtů, čemuž odpovídá 60 % veškerého textu v regálech knihovny amerického Kongresu nebo asi 1 % odhadovaného datového obsahu celého internetu.

  • Za zmínku stojí také kapacita řeči. Na rodný jazyk potřebuje mozek asi 1,5 MB paměti.

#12 Pubertální výjevy potomků? Asi se jim „jen“ přeladil mozek

Je zcela běžné, že dospívající jedinci věnují stále menší pozornost tomu, co jim říkají rodiče, především pak matka. Nejedná se však (tedy většinou) o projev neúcty, nýbrž o přirozený proces změn v jejich mozcích. Z výzkumů vyplývá, že u starších dětí ztrácí hlas matky původní kouzlo a že mnohem více sledují a zpracovávají cizí hlasy. Díky tomu jsou dospívající schopni lépe pochopit myšlenky a záměry jiných lidí.

#13 Když se spolu lidé hádají, má mozek mnohem více práce

Není diskuse jako diskuse. Alespoň náš mozek si to myslí. Experimentem bylo totiž zjištěno, že když spolu debatují lidé se stejným či podobným názorem, vykazují jejich mozky nápadnou synchronicitu. Ale v případě, že se diskutéři hádají, mozky již synchronizované nejsou a také se zapojují jiné oblasti.  To ostatně může být jedním z důvodů, proč se obklopujeme jedinci s podobnými postoji a názory.

# 14 Aktivita mozku by dokázala rozsvítit malou žárovku

Mozek a žárovka

Uvádí se, že po probuzení generuje mozek zhruba 12-25 wattů výkonu, což by stačilo k rozsvícení malé žárovky.

#15 Týden mozku

Mozek je natolik fascinujícím orgánem, že je mu dokonce věnován celý festival. Ten nese název Týden mozku a jsou na něm představovány nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách. Festival se koná v březnu.

  • Věděli jste, že v březnu se koná také Mezinárodní den Tolkiena? Ten není zasvěcen nikomu jinému než autorovi slavné trilogie Pán prstenů – R. R. Tolkienovi.
+420 286 857 164