Co je to multitasking a jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Multitasking se v posledních letech stává stále více žádanou dovedností. Mnohé profese dnes totiž vyžadují schopnost rychle přepínat mezi různými úkolya také je efektivně řešit. V následujících řádcích si proto povíme, co to ten multitasking vlastně je, kdy může být prospěšný a kdy se mu raději vyhnout.
Co to je multitasking?
Multitasking je složeninou dvou slov – multi (více) a task (úkol); jedná se tedy o schopnost jedince vykonávat několik úkolů najednou. Bohužel v tom jako lidé, na rozdíl od strojů, nejsme příliš dobří. Zvláště tehdy, jedná-li se o pracovní úkoly vyžadující pořádnou dávku soustředění a koncentrace.
Kde se s multitaskingem setkáváme?
Ač nám to příliš nejde, děláme multitasking všichni. V jakých situacích?
Tak kupříkladu v autě, kde se proměníme skoro až v robota, který každou končetinou dělá něco jiného. Naše pozornost přitom míří pouze na sledování silničního provozu.
Dalším typickým příkladem je běh či chůze za současného poslechu hudby nebo podcastu, a v neposlední řadě telefonování, při kterém děláme všechno možné – od čmárání na papír až po pochodování z jednoho rohu místnosti do druhého.
Všechny tyto činnosti mají jedno společné – při jejich vykonávání je naše pozornost upřena pouze k jedné aktivitě, kdežto nad druhou nepřemýšlíme a vnímáme ji spíš jako rutinu. Pokud bychom však chtěli skloubit dvě činnosti, které obě vyžadují značnou míru koncentrace, s největší pravděpodobností narazíme.
Proč multitaskujeme?
Důvod je prostý – náš mozek neustále touží po něčem novém a miluje vyrušení. Jakmile k nějakému takovému vyrušení dojde (například reagujete na příchozí zprávu), aktivuje se v mozku centrum pro potěšení a vyplaví se dopamin neboli hormon štěstí. Kromě toho nám multitasking dává jakýsi bludný pocit toho, že jsme extrémně produktivní, což nám samozřejmě imponuje.
Výhody multitaskingu
Multitasking může mít v různých kontextech několik potenciálních výhod, jako jsou například:
- Zvýšená produktivita
Produktivitu může multitasking zvýšit tím, že umožní dokončení vícero úkolů v krátkém časovém období.
- Rychlé řešení úkolů
Schopnost rychle přepínat mezi úkoly umožňuje rychlejší reakci na nové informace nebo neočekávané situace. To se může hodit například v krizových situacích nebo při řešení neplánovaných problémů.
- Optimalizace času
Multitasking může posloužit jako užitečný nástroj pro efektivní využívání času. Zpravidla však pouze tehdy, jedná-li se o kombinaci menších úkolů nebo činností nevyžadujících plnou pozornost.
- Flexibilita
Schopnost multitaskingu umožňuje rychlé přizpůsobení se různým situacím a požadavkům. To může být velice užitečné v prostředí, v němž se rychle mění prioritní úkoly.
- Rozvoj dovedností spjatých s time managementem
Pravidelné praktikování multitaskingu může vést k rozvoji schopností lépe se orientovat v různých úkolech a ke zlepšení dovedností typu organizace, plánování a řízení času.
Nevýhody multitaskingu
I přes řadu výhod uvedených výše je důležité zdůraznit fakt, že multitasking nemusí být vždy ten nejlepší přístup a nemusí být vhodný pro každého. Může s ním být spojena i řada nevýhod, jako jsou například:
- Ztráta kvality práce a vyšší chybovost
Budete-li se věnovat několika úkolům současně, může to vést ke snížení kvality práce. Nedostatek plné pozornosti každému úkolu (ještě k tomu, když jsou komplexní) může způsobit chyby nebo nedostatečné porozumění.)
Jaká profese se hodí k vám? Vybírejte podle smyslu i ohodnocení
- Ztráta času a energie
Je to poněkud paradox, ale multitasking může vést ke ztrátě času. Časté přepínání mezi úkoly může vést k tzv. "kontextovým přepínáním", kdy člověk ztrácí čas a energii tím, že se opakovaně vrací k původnímu úkolu a musí se znovu dostat do správného pracovního stavu. Multitasking navíc rychle vyčerpává náš mozek. Pokaždé, co přepnete z jednoho úkolu na druhý, spotřebovává se určité množství glukózy
Přečtěte si také! Co jsou superpotraviny a jak pomáhají mozku?
- Ztráta produktivity
Většina z nás není k multitaskingu zrozena – ač tedy mnohdy míváme pocit, že se soustředíme na několik věcí najednou, ve skutečnosti jen přepínáme z jedné aktivity na druhou a obráceně. V důsledku toho může být celková efektivita takové práce velmi nízká. Některé výzkumy uvádí, že může poklesnout až o 40 %.
- Ztráta koncentrace
Pokud si zvyknete na neustálé vyrušování a přepínání z jednoho úkolu na druhý, můžete nenávratně zhoršit svou schopnost soustředit se na jeden úkol po delší dobu.
- Negativní vliv na paměť
Studie naznačují, že multitasking může mít negativní vliv na paměť a schopnost uchovávat informace, protože se mozek musí stále přepínat mezi různými kontexty.
- Zvýšená úroveň stresu
Multitasking může způsobovat zvýšený stres, někdy dokonce až vyčerpání, zejména pokud jsou úkoly náročné nebo pokud je na jednotlivce vyvíjen tlak zvládat více věcí najednou.
Manažer a stres: Nerozlučná dvojka nebo důvod k zamyšlení?
Jak s multitaskingem správně zacházet?
S multitaskingem je potřeba umět správně zacházet a vybírat si takové úkoly, které jsou vhodné k současnému vykonávání. Existují totiž složitější úkoly, které vyžadují naši plnou pozornost, a úkoly méně náročné, které je možno vykonávat současně s jinou činností.
Klíčem k úspěšnému multitaskingu je dále umění efektivního plánování a organizace vlastního času. Využít lze například seznam úkolů nebo pomocníka v podobě aplikace pro správu času. Tím si můžete zajistit to, že se budete jednotlivým úkolům věnovat postupně a najdete si i čas na odpočinek. Ten je nesmírně důležitý, budete-li pracovat bez přestávky jako workoholici, vystavujete se rizikům typu syndrom vyhoření nebo spánková deprivace.
- Máte namísto multitaskingu problém spíše s prokrastinací? Máme pro vás několik tipů, jak s ní jednou provždy skoncovat!
Kdy se multitaskingu vyhnout?
Odpověď je prostá – multitaskingu se vyhněte tehdy, potřebujete-li se intenzivně soustředit. Vzorovými příklady z praxe mohou být učení se na zkoušku s mobilem po ruce nebo řízení automobilu a současné telefonování.
Učení se na zkoušku s mobilem po ruce
Učit se s mobilem položeným vedle učebnice nebo notebooku, když každou chvílí rozsvícením upozorňuje na nové notifikace, není zrovna efektivním způsobem studia. Neustálým překmitáváním pozornosti mezi studiem a mobilem se toho člověk moc nenaučí.
- Pokud máte pocit, že to bez mobilu prostě nezvládnete, stáhněte si alespoň nějakou výukovou aplikaci. Co třeba nějakou na výuku anglického nebo německého jazyka?
Řízení auta a telefonování
Telefonování není jako poslech rádia, které si pustíte jen tak na pozadí. Při telefonování věnujeme velkou pozornost hovoru a ta pak následně řidiči chybí při sledování silničního provozu. Ani zákonem povolené hovory přes handsfree pozornosti řidičů moc nepřidává.
Co z toho plyne? Potřebujete-li se na něco více soustředit, věnujte tomu dostatek času. Uvidíte, že pokud se budete soustředit pouze na jednu činnost, zvládnete ji podstatně rychleji (a pořádně), než kdybyste dělali dalších x činností najednou.
Multitasking mužů vs. žen
Po dlouhou dobu se věřilo, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Nejnovější studie z Německa tento předsudek ale boří. Z výsledků studie vyplývá, že vlohy pro multitasking nemají ani muži, ani ženy. Náš mozek na to jednoduše není stavěný, bez ohledu na pohlaví.
Předsudky o lepší schopnosti žen multitaskingu pramení nejspíš z toho, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti a starost o děti jsou přece jen pořád primárně ženskou rolí.
Co si z toho vzít?
Pokud před vámi stojí náročné úkoly či povinnosti, věnujte jim co možná nejvíc pozornosti. Jinými slovy řečeno – aplikujte zde namísto multitaskingu tzv. singletasking, tedy práci na jedné věci. Některé aktivity mohou být zkrátka příliš náročné na to, abychom je mohli zvládnout jen tak na půl plynu.
- Přečtěte si také! Výkonová motivace: Motivujte žáky k maximálnímu výkonu
Komentáře
Přidat komentář